České melouny

Přihlásit se Zaregistrovat se
Sponzor Stemelli

Cesnek.cz

Nekulturní forma vodního melounu

Předchůdcem dnešní kulturní formy vodního melounu je divoký meloun Citrullis lanatus (Thub.) Matsum. & Nakai var. Lanatus, někdy také nazývaný hořký, afghánský, velbloudí křížený nebo džemový meloun. Často je zaměňován s kolokvintou obecnou Citrullus colocynthis a pichlavý meloun Cucumis myriocarpus. V největší míře se vyskytuje v Africe a téměř po celém území Austrálie. Běžně roste v polosuchých oblastech, nejčastěji na náspech, krajnicích silnic, na březích vodních toků a kanálů, ale vyskytuje se i jako plevel na obdělávaných polích. Poměrně ve velké míře vyčerpává z půdy vodu i živiny. Děložní lístky se příliš neliší od kulturní formy melounu vodního Citrullus lanatus, ovšem první pravý list bývá oválného tvaru jen s malými zářezy na špičce. Další pravé listy mívají trojúhelníkovitý tvar, řapíky jsou kratší čepel je 3 – 19 cm široká a celý list je do 20 cm dlouhý. List je tvořen třemi až sedmi laloky, přičemž prostřední lalok bývá největší. Na lícové straně je holý, zespod hustě chloupkatý a na dotek hrubý. Lodyhy jsou též hustě chloupkaté a dorůstají délky až 3 metry. Květy jsou žluté, trubkovité, s pěti okvětními lístky a jsou jednopohlavní. Podobají se květům okurky. Samčí květy jsou na 1 – 8 cm dlouhých lodyhách, což je asi 2 krát delší, než lodyhy samičích květů. Plody jsou kulovité, 6 – 30 cm velké a na chuť jsou hořké. Slupku mají zelenou s bledě zelenými až nažloutlými skvrnami. Dužina je bělavá. Semena jsou zprvu bílá, později při dozrávání se barva mění na hnědou s černými pruhy.

Tento článek 21. 2. 2011 přidal uživatel Vašek.

Zpět na seznam článků
AutorNázorVloženo
tatulda2005
návštěvník
Díky :-)
Reagovat
04.09.12 23:39
Mirek
návštěvník
Tady něco je.
Reagovat
04.09.12 21:48
tatulda2005
návštěvník
Nebyla by fotka?
Reagovat
04.09.12 21:20

© 2018 Václav Kozák (O autorovi)